Duchowieństwo parafii

Vtip

Pán řekl Noemovi: „Za šest měsíců na Zem sešlu déšť, který bude trvat čtyřicet dní a nocí. Voda zaplaví celou zemi, hory i údolí, a všechno zlé bude zničeno. Chci, abys postavil archu a zachránil pár zvířat od každého druhu. Tady na ni máš plány.“
Šest měsíců uplynulo jako voda. Obloha se zatáhla a začal padat déšť. Noe seděl na dvorku a plakal.
„Proč jsi nepostavil archu, jak jsem ti přikázal?“ zeptal se ho Bůh.
„Odpusť mi, Pane,“ řekl Noe. „Snažil jsem se, seč jsem mohl, ale stalo se tolik věcí. Plány, které jsi mi dal, úřady neschválily, a tak jsem musel nechat udělat nové. Pak jsem měl další problémy, protože úředníci tvrdili, že archa je nepovolená stavba, takže jsem musel běžet na katastr a sehnat si k ní povolení. Lesnická správa požadovala povolení ke kácení stromů a byl jsem žalován ochranáři zvířat, když jsem se snažil pochytat ta zvířata. Ministerstvo životního prostředí požadovalo vyjádření o ekologických důsledcích záplavy. Vnitro ode mě chtělo předběžné plány šíření vody. Na finančním úřadě zablokovali mé účty, protože tvrdili, že se snažím vyhnout placení daní tím, že opustím zemi. Úřad práce měl podezření, že ilegálně zaměstnávám Ukrajince, takže jsem musel dokazovat opak. Je mi líto, Pane, ale nemohu archu dokončit dříve než za pět let.“
Najednou přestalo pršet, obloha se vyčistila a vysvitlo slunce. Noe se podíval vzhůru a zeptal se. „Pane, znamená toto, že nebudeš ničit náš svět?“
„Správně,“ odpověděl Bůh. „Úřady to už udělaly za mě.“

Zdroj: Časopis Nezbeda